Důlní know-how: Jak se podzemní chodby vytvářely?
Nemají vyzdívku ani podpěry a dosahují maximální hloubky 8 m, jsou tedy relativně blízkou povrchu. Stopy po nářadí na stěnách jsou částečně dobře patrné ještě dnes. Díky těmto stopám můžeme odvodit typy nástrojů používané k vytváření chodeb.
Stopy opracování v podzemí v Grasfilzingu, obec Arnschwang, zemský okr. Cham, Německo. (foto: Birgit Symader)
Práce v podzemí byla namáhavá a zdlouhavá. Zde jsou znázorněny dva typy ražby: vlevo práce s mlátkem a želízkem, vpravo práce s klínovou sekerou. (Výkresy: Martin Straßburger)Úkoly moderního průzkumu podzemí
Po objevení nového podzemního systému chodeb je jako první důležitá dokumentace neporušeného stávajícího stavu. Pouze tak můžou chodby získat status památkové ochrany. Podzemí se zakreslí a/nebo digitálně zaměří, popíšou se prvky jako jsou výklenky, komory a průlezy a zhotoví se plán. Optimálně se vezmou vzorky z neporušených prostor k vědeckým analýzám. Bavorský zemský úřad pro památkovou péči propojuje a koordinuje veškeré informace a ideálně jsou následně zveřejněny nové poznatky.
Dalším úkolem průzkumu podzemí je také podpora majitelů podzemích chodeb. Sdružení Arbeitskreis für Erdstallforschung e. V. pomáhá se zpracováním konceptu zajištění, zprostředkovává jednání mezi vlastníky chodeb a různými úřady.
Otisky
Malý výklenek, kousek stěny se stopami opracování a kousek stěny/podlahy z podzemí v Rabmühle.
Otisk: Birgit Symader