Úkryty, spíže nebo komůrky pro duše zemřelých? – funkce a využívání podzemí

Dosud zůstává záhadou, proč se podzemní chodby a komory budovaly. Podzemní prostory zpravidla nevykazují stopy pravidelného užívání - ať už člověkem nebo zvířaty. Vypadá to, jako by bylo mnoho podzemních chodeb po výstavbě rychle zase opuštěno a dále nevyhledáváno.

Mnoho podzemních systémů leží pod usedlostmi, které pochází ze středověku. Často se nachází také v blízkosti kostelů nebo v souvislosti s obrannými prostory, často také na volném poli bez vztahu k budovám.

Koluje mnoho různých výkladů, k jakému účelu podzemní chodby mohly sloužit. Byla podzemí zcela všedním zařízením, sloužila např. jako úkryty cenných předmětů nebo snad jako dočasná útočiště v neklidných dobách? Nebo snad jako zázemí kultů, komůrky pro duše zemřelých nebo jako shromaždiště středověkých křesťanských sekt?

Pouze jedno je jisté: Podzemí nebylo zamýšleno jako úkryt pro dobytek. Zastaralé německé slovo ‚stal‘ znamená „obytné místo, stanoviště“. Německé označení „Erdstall“ se poprvé objevuje v urbáři městyse Asparn an der Zaya (Dolní Rakousko) v roce 1449, tedy výrazně později, než se tyto podzemní systémy stavěly. Pravděpodobně není „Erdstall“ ani středověkým označením staveb, nýbrž poukazuje na to, že už při přechodu k novověku se zřejmě nevědělo, k čemu tyto prostory původně sloužily.

Pro mnohé způsoby využití se dají najít jednotlivé argumenty, ale také protiargumenty. Otočte tabule a uvidíte sami!

Páter Lambert Karner k funkci podzemních chodeb (1903):

"… některé možná, nikoliv však všechny, mohly sloužit nějakému kultu … Ale v čem spočíval skutečný prostředek a účel těchto chodeb, nevíme, a odhlédneme-li od nejistoty pouhých předpokladů a spekulací, musíme se spokojit s tím, že tyto tmavé chodby a komory skrývají tajemství, které nejspíš nikdy zcela neodhalíme, stejně jako mnohé z toho, co tyto dávné národy praktikovaly za zvyky a náboženské tradice, což je samo o sobě pro nás tajemstvím …"

Přední

Podzemní chodby sloužily jako úkryt při válečných konfliktech.

Až do 19. století existuje mnoho písemností, které dokládají, že se obyvatelstvo v dobách války ukrývalo v podzemí. Všechny podzemní systémy chodeb leží pod budovami nebo u nich.

Zadní:

Ale...

... otázkou je, zda se podzemní prostory již při výstavbě stavěly jako nouzová útočiště. Nemají žádný jiný východ než otvor vchodu a zásobení kyslíkem často není dostatečné. Pokud by úkryt nepřítel odhalil, snadno by osoby uvnitř vyhnal kouřem. Ani pro umělá zúžení (průlezy) nemáme v této souvislosti vysvětlení.

Přední

Podzemní prostory sloužily jako spíže.

Chladné a tmavé – podobně jako v podzemních sklepích, jsou i v podzemních prostorách klimatické podmínky ke skladování potravin výborné.

Zadní:

Ale...

Pro trvalé skladování potravin jsou podzemní chodby příliš úzké, nízké a nepraktické. I v případě tohoto využití zůstává neobjasněný význam průlezů. Kromě toho mnoho z nově objevených podzemních chodeb nevykazuje žádné stopy užívání jako např. rýhy po tahání beden nebo pytlů, naopak působí tak, jako by do nich po vyhloubení již nikdy nikdo nevkročil.

Přední

V podzemních chodbách se hledaly nerosty a rudy.

Skutečně je mnoho podzemních chodeb vytvořeno odborným hornickým způsobem za použití příslušných nástrojů. Nejedná se o tunely z bodu A do bodu B, nýbrž chodby končí v podzemí. Často nejsou patrné žádné stopy používání nebo toho, že by v chodbách někdo chodil. Stopy po náčiní jsou navíc ještě čerstvé. Podzemní chodby se ve větší míře nachází v oblastech, kde probíhala těžba hornin.

Zadní:

Ale...

Podzemní chodby nesměřují rovně do hloubky, jak by se očekávalo u štoly, nýbrž zůstávají poměrně blízko k zemskému povrchu. Chodby středověkých důlních děl vypadají v průřezu podobně, ale prostorové uspořádání chodeb je založeno na jiných principech. I v případě tohoto vysvětlení jsou záhadou průlezy a komory, protože k dosažení rudných žil nejsou nezbytné.

Přední

Podzemní chodby jsou prázdné hrobky resp. prostory pro duše zemřelých.

Podzemní chodby byly vytvořeny především v lokalitách, které byly nově osídleny teprve ve vrcholném středověku. Kolonisté museli zanechat hroby svých zemřelých předků ve staré vlasti. Stavěli snad podzemní prostory ve svých nových sídlech proto, aby duším svých předků nabídli nové útočiště? To by vysvětlovalo, proč do podzemí evidentně nikdo pravidelně nechodil a nevyužíval ho.

Zadní:

Ale...

Proč by lidé vytvářeli poměrně nákladné a komplikovaně koncipované podzemní stavby s průlezy pro křesťanské duše, které měli v představách pouze nehmotný charakter? Nebo zde snad přežívaly pohanské představy a zvyky?

Přední

Podzemní chodby jsou zařízení pro obřady a kulty, např. k tzv. prolézání.

To vychází z představy, že tělesných či duševních útrap se můžeme „zbavit“ tím, že prolezeme úzkým místem, takže trápení takříkajíc zůstane „zachycené“ pod zemí.

Zadní:

Ale...

Nikde, kde se tento obřad spojený s prolézáním průkazně prováděl, se nemuselo těmito průlezy lézt i zpátky, když se chtěl člověk dostat zpět k východu - naopak, při takovém postupu by hrozilo, že „sejmutí“ ztratí účinnost. I v takovém případě by se dalo očekávat, že podzemní chodby budou vykazovat jasné stopy po užívání. Tak tomu ale není.