Pionýři podzemního průzkumu
Bavorský sběratel pověstí Friedrich Panzer zveřejnil od roku 1848 několik plánů podzemních systémů ve svém díle Bavorské pověsti a zvyky (Bayerische Sagen und Bräuche), včetně podrobného popisu.
Lambert Karner, rakouský páter benediktinů, prozkoumal od roku 1879 více než čtyři stovky podzemních systémů chodeb a výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1903 v publikaci Umělé jeskyně ze starých časů (Künstliche Höhlen aus alter Zeit). Karner je dnes považován za pionýra vědeckého výzkumu podzemí.
V Bavorsku se podzemím intenzívně od 50. let zabýval Karl Schwarzfischer. Svými výzkumy, publikacemi a i na základě práce s veřejností inicioval další výzkum. Jeho kniha K otázce lochů a podzemních chodeb: písemná svědectví, mytologie, porovnání kultur, výpověď místních názvů (Zur Frage der Schrazellöcher oder Erdställe: schriftliche Zeugnisse, Mythologie, kulturkundlicher Vergleich, Aussage von Ortsnamen) je dodnes nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším shrnutím tématu. Je považován za průkopníka stále ještě aktivního průzkumu podzemí v německy mluvicím prostoru, ovšem nejen v souvislosti s tím, že založil sdružení pro výzkum podzemí (Arbeitskreis für Erdstallforschung e. V.) v roce 1973.
Speciální výstava Podzemní chodby - záhadné podzemní stavby (Erdställe – rätselhafte unterirdische Anlagen), která byla v letech 2010–2011 k vidění v několika bavorských muzeích, a doprovodná publikace Tajuplný podzemní svět. Záhada podzemních systémů v Bavorsku (Geheimnisvolle Unterwelt. Das Rätsel der Erdställe in Bayern) se postarala o rozšíření povědomí o tématu výzkumu podzemí mezi širší publikum.
Již mnoho desítek let se lidé - často ve svém volném čase - věnují průzkumu podzemních chodeb. Podzemím se zabývalo mnoho místních průzkumníků, badatelů a archeologů. Aktérů, podnětů a vizí je hodně, chybí však stále ještě systematický přístup. Za naše poznatky vděčíme především dobrovolnické práci.

